Školní řád Základní školy Louny, Školní 2426

příloha

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků na Základní škole Louny, Školní 2426

(příloha Školního řádu Základní školy Louny, Školní 2426)

V souladu s ustanovením zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), § 30 písm. 2, ve znění pozdějších doplňků a na základě vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších doplňků

vydává ředitelka školy směrnici Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, která jsou nedílnou součástí (přílohou) Školního řádu Základní školy Louny, Školní 2426.

Úvod

Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce je hodnocení výsledků vzdělávání žáků školy. Jde o velice složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky školy. Cílem těchto pravidel je pomoci pracovníkům školy a stanovit všem jednoznačně platná kritéria pro hodnocení.

Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace žáka je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy (zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon § 2). Výsledky hodnocení vzdělávání žáků uvede škola na vysvědčení.

Hodnocení žáků:

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:

jednoznačné srozumitelné,
věcné všestranné,
srovnatelné s předem stanovenými kritérii,

Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Pro Základní školu Louny, Školní 2426 vzdělávací program ZÁKLADNÍ ŠKOLA – čj. 16847/96-2 (ve 2. - 4. ročníku a v 7. a 9. ročníku). Od 1. září 2007 bude zahájená výuka podle vlastního školního vzdělávacího programu základního vzdělávání školy s názvem Škola 21. století – tradičně i nově pod čj. 800/2007 zpracovaného podle RVP ZV v 1. a 6. ročníku a dále bude postupně zaváděn do dalších ročníku I. a II. stupně.

Článek 1

Zásady hodnocení a způsob získávání podkladů pro hodnocení

1) Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

2) Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

3) Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména:

soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
soustavným sledováním jeho výkonů a jeho připravenosti na vyučování,
různými druhy zkoušek a testů (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové),
kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami (dle osnov),
analýzou výsledků různých činností žáka,
konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i psychologickými pracovníky,
rozhovory se žáky a zákonnými zástupci nezletilého žáka.

4) Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

5) Žák I. stupně základní školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za pololetí. Žák II. stupně základní školy musí mít z každého předmětu alespoň tři známky, z toho nejméně jednu za ústní či praktické zkoušení (vztahuje se i na předměty výchovného zaměření). Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Učitel musí mít dostatečné podklady pro hodnocení a klasifikaci žáka (např. bodovací systém či jiné metody a formy hodnocení).

Není přípustné ústně přezkušovat žáka koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období (pololetí). Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučovaní v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen v hodnotící zprávě psychologa nebo odborného lékaře.

6) Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení, které zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení (doporučuji používat minimálně) oznamuje učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 10 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovských knížek, současně se sdělením známek žákům.

7) Kontrolní a písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Doporučuji zadávat častěji a v kratším rozsahu (do 25 minut).

8) O termínu písemné zkoušky (např. kontrolní diktát, čtvrtletní práce, písemné opakování), která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

9) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné zkoušeni atd.). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo ukončení pracovního poměru v průběhu klasifikačního období, předá tento přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

10) V případě použití klasifikace v jednotlivých předmětech (navrhuje učitel) jsou výsledky vzdělávání žáka na škole hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhla zejména vzhledem:

k očekávaným výstupům formulovaných v učebním plánu dle ŠVP ZV,
k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům,
k věku žáka,
k ohodnocení píle a přístupu žáka ke vzdělávání.

Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

11) Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, ozdravný pobyt, diagnostický pobyt atd.) vyučující respektuje známky žáka, které škole písemně sdělí škola při instituci, kde byl žák v době svého pobytu mimo kmenovou školu. Žák se znovu nepřezkušuje.

12) Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě (poradní orgán ředitele školy), a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu. V případě mimořádného či výrazného zhoršení prospěchu nebo chování, informuje třídní učitel ihned zákonného zástupce žáka prokazatelným způsobem. K tomu jsou pro učitele zpracovány školní vzorové tiskopisy.

13) Učitelé dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáka ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, a pokud sám žák neshledá jako přínosné si látku dopsat (zde je důležitá motivace učitele).

14) Výchovný poradce a (třídní učitelé) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření (poradenské zprávy), které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikaci žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součásti zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogických radách.

15) Zákonní zástupci žáků jsou řádně informováni o chování a prospěchu svého dítěte (žáka školy) během celého školního roku prostřednictvím žákovské knížky, na třídních schůzkách (konány 4x ročně), na individuálních konzultacích a další formy. Údaje o klasifikaci a hodnocení žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

Shromažďování podkladů pro hodnocení je významnou součástí hodnocení zejména tam, kde dochází k sumarizaci hodnocení, a to zpravidla bývá o pololetí a na konci školního roku. K tomu slouží žákovské knížky žáků, notýsky, záznamové archy, psaní a ukládání písemných prací, ukládání laboratorních projektů a dalších podobných prací, zaznamenávání průběžného hodnocení učitelem, záznamy ze schůzek s rodiči, doklady v portfoliu žáka

(v souvislosti se ŠVP), ukládání testů, vedení záznamů o výsledcích žáků na elektronickým médiu v databázi školy (učitele) atd.

16) Třídní učitelé jsou průběžně informováni o stavu klasifikace svých žáků ve své kmenové třídě prostřednictvím žákovské knížky žáka, kterou pravidelně kontrolují, ze čtvrtletních přehledů, z osobních jednání s kolegy i při shromažďování podkladů pro výstupního hodnocení nebo z portfolia žáka. Vedení školy si může vyžádat předložení záznamů o klasifikaci i hodnocení žáků v rámci své kontrolní činnosti.

17) Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíše učitel příslušných předmětů číslicí (zřetelně a perem) výsledky celkové klasifikace do katalogových listů (v případě špatného záznamu se známka nepřepisuje, pouze přeškrtne a pod tabulkou se napíše oprava a učitel přidá svůj podpis), připraví návrhy termínu na konání opravných zkoušek (komisionálních) a na hodnocení v náhradním termínu, které určí ředitel školy (zákon č. 561/2004 Sb, školský zákon, § 53 § 52). U žáka se slovním hodnocením se výsledky celkového hodnocení zapíše do upravených katalogových listů slovně.

18) Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných, grafických či jiných praktických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok (tj. od 1. 9. – 31. 8. daného školního roku) nebo i část dalšího školního roku v případě žáka s odloženou klasifikaci nebo hodnocení v náhradním termínu (viz školský zákon č. 561/2004 Sb. § 52). Opravená písemná dokumentace musí být předloženy všem žákům a na požádání i zákonným zástupcům žáka ve škole.

Článek 2

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace)

1) Sebehodnocení vychází z žákovy autonomie – tzn. svéprávnosti, samotného rozhodování, vlastní volby a zodpovědnosti za rozhodování. Očekávání v této věci musí být přirozená věku žáka.

2) Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce. Všechny projevy autoevaluace jsou směřovány ne k hodnocení osobnosti žáka, ale jeho výkonu a pokroku.

3) Škola může nabídnout vedle možnosti srovnávacích objektivizovaných testů (např. Cermat, Scio, Kalibro), také možnost využívání softwarových produktů, které umožní ověření stupně dosažených znalostí v praxi.

4) Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (včetně kompetencí sociálních):

schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi,
schopnost orientace se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností,
schopnost prezentace svých znalostí ve škole i mimo školu,

schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmových úkolů,
schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků,
schopnost využívat mezipředmětových vztahů a vazeb,
schopnost aplikovat etické principy v praxi,
schopnost pochopení rovnováhy svých práv a povinností,
pochopení své role nejen v třídním kolektivu.

5) K autoevaluaci pokroku ve výsledcích výchovy a vzdělávání žáků je využíváno též žákovské portfolio. V první fázi se v něm soustřeďuje veškerý materiál pro hodnocení, na konci každého pololetí žák s dopomoci učitele třídí uložené práce a vytváří portfolio výstupní. Ve spolupráci s učitelem se snaží o posouzení svého pokroku, Portfolio tak vypovídá i o tom, jak učitel uměl své žáky naučit reflektovat jejich vlastní práci.

Portfolio je využíváno pro informovanost rodičů o práci žáka, průběžně na třídních schůzkách a konzultačních hodinách je k nahlédnutí, k diskusi žáka a rodiče nad portfoliem. Na 2. stupni se portfolio vytváří soustředěním hodnotícího materiálu od všech vyučujících na konci každého pololetí. Do té doby jsou všechny výstupní materiály sloužící pro hodnocení žáka uloženy u příslušných vyučujících.

Článek 3

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka

1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení na předepsaném tiskopisu. Za první pololetí lze žákovi vydat výpis z vysvědčení.

2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných i nepovinných předmětech je na vysvědčení vyjádřeno stupni prospěchu, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy na základě návrhu třídního učitele nebo učitele konkrétního předmětu Pokud nebude předložen jiný návrh, hodnotí se výsledky vzdělávání žáka podle této směrnice klasifikačním stupněm. Škola bude usilovat o vytvoření takového klimatu, aby docházelo k rozšíření využití slovního hodnocení. Způsob klasifikace musí být schválen školskou radou.

3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace (stupně prospěchu).

4) U žáka s vývojovou poruchou učeni (SPU) rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Způsob hodnocení je součásti individuálního vzdělávacího plánu žáka. Ředitel školy bude tyto žáky a jejich zákonné zástupce motivovat k používání slovního hodnocení.

5) V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení (zákon č. 561/2004 Sb., § 51 odst. 5), kdy hlavním obsahem tohoto hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělávání stanovených v zákoně č. 561/2004 Sb. § 4). V pátém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení i žákovi, který se hlásí ke vzdělávání na střední škole (gymnázium).

Článek 4

Hodnocení žáka na vysvědčení

Hodnocení na vysvědčení je natolik tradiční součástí školního rituálu, že si školu bez tohoto atributu nedovedeme představit.

1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je na základě rozhodnutí ředitele školy se souhlasem školské rady vyjádřeno:

klasifikačním stupněm, tedy klasifikací (navrhuji používat na škole),
slovně (navrhuji používat ve škole),
kombinací obou způsobů (navrhuji používat ve škole).

Návrh ředitele školy:

Hodnotit žáky 1 .ročníku (pouze v I. pololetí) ze všech předmětů slovně.

Ve (II. pololetí I. třídy) hodnotit slovně z předmětů výchovného charakteru: hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova . Pro ostatní předměty používat klasifikační stupně.

Hodnotit žáky 2. tříd slovně (i v I. a II. pololetí) z těchto předmětů: tělesná výchova, výtvarná výchova, hudební výchova. Pro ostatní předměty používat klasifikační stupně.

Zdůvodnění: slovní hodnocení je podrobnější, má pozitivně motivační charakter, obsahuje konkrétní vyjádření toho, co žák v daném předmětu zvládl a v jaké kvalitě, a vymezuje i další postup rozvoje žáka vzhledem k jeho individuálním předpokladům.

Návrh ředitele školy

Hodnotit slovně žáky se specifickými poruchami učení (dle hodnotící zprávy PPP atd.) pouze z toho předmětu, kterého se porucha nejvíce dotýká (např. český jazyk, matematika, cizí jazyk atd.) Tuto formu upřednostňovat hlavně u žáků I. stupně, ale doporučovat ve třídách II. stupně (hlavně v 6. a 7. třídách - aklimatizace žáka).

Zdůvodnění: slovní hodnocení je často doporučováno odborníky, kteří žáka vyšetřují. Žáci mají větší motivaci, nejsou se svým hodnocením v pozadí (často stupeň dostatečný). Budou více motivováni, slovně chváleni a dostanou i návod na postup při procvičování a zlepšování.

I když se jedná pouze o návrhy ředitele školy, které nebyly zatím realizovány, ponechává je ředitelka školy přesto v této směrnici jako otevřený bod, nad kterým je nutné ještě diskutovat.

2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

a) 1 výborný

b) 2 chvalitebný

c) 3 dobrý

d) 4 dostatečný

e) 5 nedostatečný.

3) Při hodnocení (viz výše) jsou výsledky vzdělávání žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů ŠVP, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

4) Při hodnocení žáka (viz bod 2) se na I. stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice (pokud není žák hodnocen slovně), na II. stupni se použije označení stupně hodnocení podle bodu 2 (pokud není žák hodnocen slovně).

Článek 5

Celkové hodnocení žáka na vysvědčení

1. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení se vyjadřuje stupni:

a) prospěl/a s vyznamenáním,

b) prospěl/a,

c) neprospěl/a.

Žák je hodnocen stupněm:

a) prospěl/a s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětům stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP není vyšší než 1, 5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, v případě použití slovního hodnocení nebo kombinací obou způsobů postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle vyhlášky č. 48/2005, § 14

odst. 1 písm. e) v úplném znění.

1b) prospěl/a, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovnímu hodnocení,

1c) neprospěl/a, je-li v některém z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícímu slovnímu hodnocení.

2) Výsledky práce žáka v zájmových útvarech organizovaných školou (např. kroužky) se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) pracoval/a úspěšně,

b) pracoval/a.

Návrh ředitele školy:

Na škole se také zajišťuje, vzhledem k velkému počtu žáků se (specifické poruchy učení- SPU), nápravy čtení, nápravy učení, logopedická cvičení. Tyto činnosti jsou brány jako zájmové útvary a žáci nejsou hodnoceni , protože hodnocení má mít pro žáky silný motivační charakter a v případě používání klasifikačního stupně by docházelo k hodnocení vady žáka (překážky ve vzdělávání).

3) Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného RVP pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

4. V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola (od školního roku 2005/2006, podle školského zákona č. 561/2004 Sb., § 51 odst. 5, v aktuálním znění) žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 (školský zákon).

a) Výstupní hodnocení se vydává současně s vysvědčením. Obsahuje slovní vyjádření o celkových výsledcích vzdělávání žáka v průběhu školní docházky, jeho předpokladech pro další profesní rozvoj, o jeho vlastnostech a schopnostech majících vliv na vzdělávání.

Jsou v něm uvedeny:

· základní osobní údaje o žákovi, shodné s údaji na vysvědčení,

· účast na olympiádách a jiných soutěžích, reprezentujících školu, ale i žáka,

· dosažená úroveň znalostí cizích jazyků, českého jazyka a matematiky,

· úroveň dosažených vzdělávacích cílů stanovených rámcovým vzdělávacím programem v ostatních vzdělávacích oblastech.

c) Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém (sedmém) ročníku, jestliže se žák hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října daného roku.

d) Pokud nebudou v rámci platné legislativy stanoveny bližší podmínky výstupního hodnocení (např. vzor zpracování), vypracuje ředitel školy vlastní vzor pro zpracování výstupního hodnocení (vzorové body).

Článek 6

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Podle Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělání (dále jen RVP ZV) a podle školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) se nově jedná o vzdělávací oblasti a vyučovací předměty, kdy učitel sleduje a hodnotí:

ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů,

definic,vztahů, zákonitostí, kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a

praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost,

aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu,
osvojení účinných metod samostatného studia.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími občasnými nedostatky. Je schopen samostatně studovat a reprodukovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat a reprodukovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat.

V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalitu výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

Článek 7

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktické činnosti mají na základní škole praktické činnosti, pracovní činnosti, volitelné předměty, základy informatiky, informatika a další. Podle Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělání (dále jen RVP ZV) a podle školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) se nově jedná o vzdělávací oblasti a vyučovací předměty, kdy učitel sleduje a hodnotí:

vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
aktivitu, samostatnost, tvořivost, iniciativu v praktických činnostech,
kvalitu výsledků činností,
organizaci vlastní práce, udržování pořádku na pracovním místě,
dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péči o životní prostředí,

hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,
obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 ( výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracovní místo v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí, měřidla a další učební pomůcky potřebné k práci.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracovní místo udržuje v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a učební pomůcky obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracovní místo v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny a materiál. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele.V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovním místě. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin a materiálů. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovním místě.. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin a materiálů. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí se dopouští závažných nedostatků.

Článek 8

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného, estetického a pohybového zaměření mají předměty: výtvarná výchova, dějiny umění, hudební výchova, estetika, tělesná výchova, sportovně pohybové aktivity.

Žák zařazený do předmětu zdravotní tělesná výchova (ZTV), která je zařazená do učebního plánu pro žáky I. i II. stupně se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem hodnotí s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

Podle Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělání (dále jen RVP ZV) a podle školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) se nově jedná o vzdělávací oblasti a vyučovací předměty, kdy učitel sleduje a hodnotí:

stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
kvalitu projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,
v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecnou, tělesnou

zdatnost, výkonnost a jeho péči o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a projevu jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Pokud je žákův prospěch v předmětech výchovného zaměření hodnocen jako nedostatečný nekoná z těchto předmětů opravné zkoušky a rovněž tato okolnost nemůže být důvodem opakování ročníku.

Článek 9

Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

1) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených RVP ZV a ŠVP a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí

i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka (zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 52 odst. 1).

2) Nelze – li žáka hodnotit na konci prvního pololetí (nedostatek známek, dlouhodobá nemoc žáka, absence ve škole atd.) určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí (tj. do 31. března). Není- li možné žáka hodnotit ani v tomto náhradním termínu, za první pololetí se nehodnotí (zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 52 odst. 2).

3) Nelze – li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín (hodnocení v náhradním termínu), a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

Termín konání opravných zkoušek musí být stanoven nejpozději do konce letních prázdnin. Vzhledem k nutnosti zachování objektivity přezkoušení žáka stanovuje zákon opravnou zkoušku jako zkoušku komisionální. V zájmu ochrany před nadměrnou zátěží žáka omezuje zákon počet zkoušek na jednu v jednom dni. Zákon výslovně stanoví, že pokud žák nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k ní nedostaví, neprospěl.

4) Má – li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, žádost se zasílá prostřednictvím školy na krajský úřad. Ředitel školy jmenuje komisi a komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

5) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen (většinou zdravotní důvody – dlouhodobá nepřítomnost ve škole). To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval.Tomuto žákovi může ředitel školy na žádost zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze ze závažných zdravotních důvodů (zákon č. 561/2004 Sb. školský zákon, § 52 odst. 5).

6) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti zákonných zástupců žáka (zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 52 odst. 6).

Článek 10

Opravné (komisionální) zkoušky

1) Žáci devátých ročníků, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, ale na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů, s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Žáci, kteří na daném stupni základní školy (týká se žáků I. i II. stupně) dosud neopakovali ročník a na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky (zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 53 odst. 1).

2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy (tj. do 31. srpna). Zákonní zástupci jsou písmeně informováni, kde jsou napsány údaje o konání opravné zkoušky: den, hodina, místnost. Dále žák obdrží od zkoušejícího učitele okruhy a přehled látky, ze které bude zkoušen (zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 53 odst. 2).

3) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu zúčastní školní inspektor.

(zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 53 odst. 4).

a) Komisi pro opravné zkoušky jmenuje ředitel školy (komise je tříčlenná: předseda, zkoušející učitel, přísedící člen). V případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad (vyhláška č. 48/2005 Sb. § 23 odst. 2).

b) Výsledek opravné zkoušky již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek opravné zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek se vyjádří stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3 vyhlášky č. 48/2005.

Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi (ústně) a zákonnému zástupci žáka (písemně). V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové opravené vysvědčení (vyhláška č. 48/2005 Sb. § 22 odst. 3).

c) O přezkoušení se pořizuje protokol (včetně příloh), který se stává součástí dokumentace školy (vyhláška č. 48/2005 Sb, § 22 odst. 4).

d) Žák může v jednom dni vykonávat opravnou zkoušku pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu hodnotit, stanoví ředitel školy náhradní termín opravné zkoušky.

4) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostavil, neprospěl. Ze závažných důvodů (zdravotních či osobních) může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín konání opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen podmíněně do vyššího ročníku, popřípadě znovu do deváté třídy.

(zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 53 odst. 3).

5) Žák, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění podmínek stanovených školským zákonem (tj. pokud nedosáhl 18 let věku, splnil podmínky pro postup do vyššího ročníku – prospěl) a zákonný zástupce podal žádost řediteli školy se zdůvodněním důvodu, pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku (zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 55 odst. 1).

6) Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku. Zde spolupracuje ředitel školy s příslušným úřadem práce (zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 55 odst. 2).

7) Pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, může základní (i střední) škola po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem organizovat v souladu s RVP základního vzdělávání kurzy pro získání základního vzdělání ((zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 55 odst. 3 a vyhláška č. 48/2005, § 12, 13).

Článek 11

Uvolnění z vyučování některého předmětu

1) Ředitel může ze zdravotních důvodů nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela z vyučování některého předmětu. Zcela znamená, že žák se výuky určeného předmětu nezúčastňuje vůbec (délka nerozhoduje, může jít o celý školní rok, nebo o celé pololetí) a z tohoto předmětu není žák hodnocen. Ředitel v takovém případě určí náhradní způsob vzdělávání v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu TV ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře, na první nebo poslední hodiny je žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady. Ředitel vydává rozhodnutí (zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 50 odst. 2).

2) Ředitel může ze zdravotních důvodů nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zčásti z vyučování některého předmětu. Zčásti znamená, že žák se výuky určeného předmětu zúčastňuje, ale neplní některé části např. TV – plavání, bruslení atd.) ale z tohoto předmětu je hodnocen. Ředitel v takovém případě určí, na stanovenou dobu, náhradní způsob vzdělávání v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu TV ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení ošetřujícího lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře, na první nebo poslední hodiny je žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady. Pokud to neumožňuje rozvrh, žák je umístěn do náhradní třídy (zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 50 odst. 2).

3) Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanová ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka např. individuální vzdělávací plán (zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 50 odst. 3).

4) Podmínky pro povolení, průběh a zrušení individuálního vzdělávání, včetně hodnocení individuálně vzdělávaných žáků jsou stanoveny v § 41 školského zákona.

Ředitelka školy bude při případném povolování tohoto individuálního vzdělávání (pouze žákům prvního stupně základního vzdělávání) postupovat jednak podle § 41 školského zákona, ale i podle materiálu MŠMT ČT Informace a doporučení k individuálnímu vzdělávání pod čj. 14821/2007-22.

Článek 12

Zásady pro použití slovního hodnocení v souladu s vyhláškou č. 48/2005, § 15 odst. 2, včetně předem stanovených kritérii

1) Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

2) Celkové hodnocení – hodnocení I. a II. pololetí na předepsaném formuláři pro slovní hodnocení

· 1 ovládá bezpečně,

· 2 ovládá,

· 3 v podstatě ovládá,

· 4 ovládá se značnými mezerami,

· 5 neovládá.

3) Hodnocení žáka do katalogového listu či předepsaného formuláře vysvědčení v oblasti:

3.1 Úroveň myšlení:

· 1 pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti,

· 2 uvažuje celkem samostatně,

· 3 menší samostatnost v myšlení,

· 4 nesamostatné myšlení,

· 5 odpovídá nesprávně i na doplňující otázky.

3.2 Úroveň vyjadřování:

· 1 výstižné a poměrně přesné, správné,

· 2 celkem výstižné, správné,

· 3 myšlenky vyjadřuje nepřesně,

· 4 myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi,

· 5 i na pomocné otázky odpovídá nesprávně.

3.3 Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští:

· 1/užívá vědomostí dovednosti, pracuje samostatně, přesně a s jistotou,

· 2/ dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se menších chyb,

· 3/ řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby,

· 4/ dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává,

· 5/ praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomoci učitele, s nápovědou.

3.4 Píle a zájem o učení:

· 1 aktivní, učí se svědomitě, má zájem, píli,

· 2 učí se svědomitě, se zájmem,

· 3 k učení a práci potřebuje větších podnětů, píli,

· 4 malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty,

· 5 pomoc a pobízení k učení jsou stále neúčinné.

Slovnímu hodnocení je přisuzována odborníky i učiteli samotnými řada pozitiv:

a) slovní hodnoceni nestresuje žáka, umožňuje klást důraz na pozitivní výsledky, má žáka povzbudit,

b) slovní hodnocení může obsahovat doporučení, jak dosáhnout lepšího výkonu u žáka,

c) slovní hodnocení snižuje rizika diskriminace výkonnostně slabších žáků,

d) slovní hodnocení umožňuje výraznou individualitu v hodnocení žáka,

e) slovní hodnocení může konkrétně říct, co žák umí, kde vidíme mezery, doporučit, co je třeba zopakovat atd.

Článek 13

Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

1) Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním, a podle toho je do některé z uváděných kategorií zařazen. Zdravotním postižením je pro účely školských předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je pro tyto účely zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání.

Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky

(zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 16).

2) Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci i hodnocení.

3) Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektuje doporučení odborných vyšetření žáků ze strany školských poradenských zařízení a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

5) Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na němž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce, opakovací písemné práce, diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to možné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše, nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

6) Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při hodnocení nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

7) Klasifikace má být provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonat, neměla by chybět pozitivní motivace, pochvala. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

8) Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají se zákonnými zástupci žáka a jejich souhlasný či nesouhlasný názor by měl být respektován. Zde by mělo docházet ke shodě mezi žákem, učitelem, zákonným zástupcem.

9) Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se řídí jednak vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v úplném znění a vyhláškou MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v úplném znění.

Článek 14

Hodnocení chování

Hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě.

Kritérium pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví školní řád, během klasifikačního období.

1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) Stupeň 1 - velmi dobré

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští naprosto ojediněle.

b) Stupeň 2 - uspokojivé

Žák se dopouští závažného přestupku proti pravidlům chování nebo školního řádu. Zpravidla se i přes udělená kázeňská opatření během klasifikačního období třídním učitelem, ale i ředitelem školy, dopouští dalších závažnějších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesu v mravním a společenském chování. Snížený stupeň chování se také uděluje žákovi za neomluvené hodiny (prokázané záškoláctví v rozsahu 4 – 10 hodin během pololetí..

c) Stupeň 3 - neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly slušného chování. Zpravidla se žák dopouští takových závažných přestupků proti pravidlům stanovených ve školním řádu, že jimi je vážně ohrožena výchova i bezpečnost ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu, výuky a svým chováním ohrožuje i pracovníky školy. I přes udělení kázeňských opatření během klasifikačního období se jeho chování a jednání nezlepšilo. Snížený stupeň chování se také uděluje žákovi za neomluvené hodiny (prokázané záškoláctví v rozsahu nad 10 hodin během pololetí.

Poznámka: Zvlášť hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkovi školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem (viz dále článek 15).

Článek 15

Výchovná opatření

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.

1) Pochvaly nebo jiná ocenění, které může udělit ředitel školy nebo třídní učitel podle vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., § 17.

1.1 Pochvala ředitele školy – ředitel může žákovi udělit :

za výborné studijní výsledky po celou dobu školní docházky,

za výraznou aktivitu a pomoc při školní práci (třídní samospráva atd.),
za sportovní úspěchy, reprezentaci školy na veřejnosti (soutěže, olympiády, projekty),.
mimořádně za mimořádný projev lidskosti, za vysoce záslužný, statečný čin.

Tyto udělené pochvaly se zapisují na vysvědčení v příslušném klasifikačním období.

1.2 Ředitel školy může udělit i další výchovná opatření:

Pamětní list absolventa školy (úspěšné ukončení školní docházky v 9. ročníku),
Čestný list absolventa školy (žák v průběhu školní docházky úspěšně reprezentoval

školu),

Cena ředitele školy (žákovi, který vykonal záslužný čin opakovaně, nebo za

dlouhodobé, výrazné a vynikající úspěchy ve školní práci spojené s dlouhodobou výraznou reprezentací školy).

2. Pochvalu může udělit nejen ředitel, ale i třídní učitel.

2. 1 Pochvala třídního učitele – třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi, po projednání s ředitelem školy, udělit pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy, vzorné plnění služby, za déletrvající úspěšnou práci, výborný prospěch, účast a umístění v soutěži atd.

2. 2 Udělení této pochvaly se oznámí zákonnému zástupci prokazatelným způsobem, žákovi třídní učitel provede zápis do žákovské knížky a do katalogového listu žáka za pololetí, ve kterém byla pochvala udělena.

3. Kázeňská opatření:

Kázeňská opatření, které může udělit ředitel školy nebo třídní učitel podle zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon), § 31 a dle vyhlášky č. 48/2005 Sb., § 17.

Při porušení povinností stanovených školním řádem a nově od 1. 9. 2007 podle materiálu Výchovný kodex pro žáka školy (příloha č. 1) lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi udělit:

3.1. Napomenutí třídního učitele (NTU) – ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustil, o udělení napomenutí uvědomí třídní učitel prokazatelně zákonné zástupce žáka zápisem do ŽK nebo dopisem či ústní informací. Zde se jedná o drobné přestupky, kde se počítá s tím, že budou pro žáka výstrahou.

(Poznámka: těchto napomenutí může třídní učitel žákovi během klasifikačního období udělit několik, není omezeno). Je nutné, aby toto NTU bylo udělováno bezprostředně po přestupku.

3.2 Důtka třídního učitele (DTU) – ukládá ji třídní učitel se souhlasem ředitele školy za závažnější či opakované porušování školního řádu, norem slušnosti, DTU se uděluje před kolektivem třídy, o udělení DTU uvědomí třídní učitel prokazatelně zákonné zástupce žáka

zápisem do ŽK nebo dopisem či ústní informací.

(Poznámka: těchto důtek třídního učitele žákovi během klasifikačního období lze udělit nejvýše dvě). Je nutné, aby tato DTU byla udělena bezprostředně po přestupku, provinění.

3.4 Důtka ředitele školy (DŘŠ) – ukládá ředitel školy po projednání v pedagogické radě za vážná porušení školního řádu, zvlášť za porušování norem slušnosti, za 1 až 3 neomluvené absence, za agresivitu vůči spolužákům i dospělým a další závažná porušení školního řádu.

Zvláště hrubé slovní nebo úmyslné fyzické útoky žáka vůči všem pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností školního řádu a jsou postihovány tímto opatřením s následným dopadem na hodnocení chování za klasifikační období (pololetí), stejně tak, jako kouření, alkohol a ostatní projevy v oblasti socio patologických jevů. Zde plní důsledně škola svoji uloženou ohlašovací povinnosti a postupuje v souladu s další legislativou.

Závěr k bodu výchovná opatření

Zhodnotit „závažnost zaviněného porušení povinností“ stanovených legislativou musí ředitel školy v aplikaci na řešeném konkrétním případu sám, například za pomoci pedagogické rady nebo v kontextu s dalšími případy. Byl zpracován materiál Výchovný kodex pro žáka, který se pokouší odstupňovanou formou řešit různou intenci kázeňských přestupků a z toho vyplývající kázeňská opatření. Jde ale o materiál velice živý a může mít stále doplňován (příloha č. 1).

Článek 16

Klasifikace žáka, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole

1) Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce, nebo ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky (dále jen „zkoušející škola“):

1.1 ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného RVP pro základní vzdělávání,

1.2 v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět (RVP),

1.3 na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených (RVP).

2) Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušky z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy.

3) Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se ŠVP zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.

4) Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roku.

5) Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel školy (předseda - ředitel nebo pověřený učitel, zkoušející učitel, přísedící učitel).

6) Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Není- li možné žáka z závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky, tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.

7) Před konáním zkoušky podle § 18 odst. 1 vyhlášky č. 48/2005 Sb. předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka 9. ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil 9. ročník základního vzdělávání.

8) O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek podle § 18 odst. 1 nebo 2 vyhlášky

č. 48/2005 Sb. vydá ředitel zkoušející školy vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text „Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona“.

9) V případě, že má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení. Dále se postupuje podle vyhlášky č. 48/2005 § 20, § 21.

Platnost a zrušovací ustanovení (závěr)

Tato směrnice Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Základní školy Louny, Školní 2426 je součástí Školního řádu Základní školy Louny, Školní 2426 a vstupuje v platnost dne 1. 9. 2007.

Tímto ruším platnost dokumentu Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků na Základní škole Louny, Školní 2426, který je součástí Školního řádu Základní školy Louny, Školní 2426, který nabyl účinnosti ke dni 1. 9. 2005.

Louny, srpen 2007

Mgr. Věra Benešová

ředitelka školy

Školská rada schválila (podle platné legislativy § 168 školský zákon) dne 31.8.2007

zpět na obsah dokumenty